Ve zprávách a mezi pracovníky jsme často slyšeli poslední dny, jak všude rostou houby. Domluvili jsme se a museli jsme jet zkusit také štěstí. Ze začátku jsem se jen kochali přírodou a krásami lesa – pozorovali jsme nespočet žab, ale naše mluvení je většinou plašilo. Ochutnali jsme i plody lesa jiné než houby. Ostružin tam bylo hodně, a ne všechny byly sladké. Procházka po lese nás začala bez sbírání trochu nudit, a tak se s námi naše paní pečovatelka pustila trochu hlouběji do lesa a hned bylo veseleji. Teda nám, protože my jsme nacházeli jednu houbu za druhou na rozdíl od našeho doprovodu. Výlet do lesa se nám velmi líbil a doufáme, že si jej brzy zopakujeme.